close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Uzly

Návod: na Zkracovačku (uzel)

18. srpna 2011 v 13:15 | Leníq ♥

Zkracovačka

jiná jména: ovčí nožka
Zkracovačky slouží k tomu, abychom nemuseli řezat lana kdykoli potřebujeme jeho kratší kus. Ono se pak nastavuje obtížně a uzel vždy není to nejlepší. Třeba takové lanko na napínání stanové celty byste pak neustále zkracovali a navazovali až by nebylo použitelné.
Zkracovaček lze vymyslet a uvázat nepřeberné množství (viz zkracovačka z včelky). Navíc lze každou uvázanou zkracovačku zajistit ještě vložením nějakého kolíčku do jejích ok nebo přivázáním ok ke koncům, které ze zkracovačky vycházejí.
Zde uvedené zkracovačky se nehodí na zkracování silných, tuhých a málo ohebných lan, na ě je lépe použít například lanový závit.
Základní zkracovačka se váže ze tří závitů, prostřední z nich roztáhnete do těch krajních a ty za konce utáhnete.
Místo pro zastrčení zajišťovacích kolíčků je naznačeno jen u této první zkracovačky, u ostatních najdete jistě vhodné místo sami. Také je možné jeden delší klacík provléknout oběma oky.
Pokud máte potřebu zkrátit lano víc a není dost prostoru pro natažení prostředního závitu, máte dvě možnosti. První je prostřední závit udělat hodně veliký ale krajní závity přitáhnout co nejblíže k sobě. To má nevýhodu v tom, že oka prostředního závitu plandají a překážejí.

Návod: na Osmičku (uzel)

15. srpna 2011 v 13:11 | Leníq ♥

Osmička

Jiná jména: uzel Bdělého
Uzel se uvazuje na koncích lan, aby nevyklouzla z otvorů, kladky, při slaňování ze slaňovací osmy a podobně. Používá se také jako dekorativní a je základem pro řadu dalších velmi důležitých uzlů používaných pro různé účely. Dobře slouží i při připevňování strun na kolíky houslí, kytar, mandolín a dalších strunných nástrojů. Na rozdíl od očka neničí tolik lano při silném zatížení a v porovnání s ním se lépe rozvazuje.
Je jedním z mála uzlů, které se vyskytují v heraldice. Jméno uzel Bdělého vzniklo právě proto, že jej měl ve znaku Hareward Bdělý od roku 1071.
Dejte však pozor na to, o kterém uzlu budete mluvit, protože jménem osmička je mezi horolezci, jeskyňáři a záchranáři nazýván uzel, který vazači uzlů jmenují osmičkové poutko. Možná proto, že je základem pro tzv. píchaný způsob vázání poutka nebo prostě proto, že celé jméno osmičkové poutko je příliš dlouhý název pro tak často (prakticky vždy a pořád) používaný uzel.
Začneme vytvořením závitu, pak volný konec převedeme přes pevný a zdola zasuneme do smyčky.
Utáhneme, a je hotovo.

Osmička s převinem

Jiná jména: dispečerský uzel
Jeho použití je podobné osmičce - jako zarážka na lanech procházejících skrz kladky a různé otvory. Nenarazil jsem na jeho použití jako dekorativního uzlu, ale proti gustu ... Rozvazuje se snáz než osmička.
Při zatěžování je třeba kontrolovat závity, aby se nepřekroutily a nepřeskočily do smyčky.
Vážeme podobně jako osmičku, jen do smyčky zastrčíme volný konec až potom, co jej ještě jednou ovineme okolo pevného konce.
Utáhneme, a je hotovo.

Osmička s více převiny

Další variace osmičky nebo osmičky s převinem. Uzel velmi zkracuje provaz a pokud jej uvážete dost dlouhý, získáte rukojeť vhodnou k nesení kdejaké bedny, jako držadlo vodítka pro psa či na dětské sáně. Ani utažený uzel nepoškozuje provaz a snadno se rozvazuje.
Pokud chcete uvázat více převinů než 2, udělejte delší závit a pak volný konec strkejte střídavě z obou stran do ohybu.
Utahujte každý závit samostatně a nakonec je sesuňte k sobě.

Návod: na Prusík (uzel)

14. srpna 2011 v 13:13 | Leníq ♥

Prusíkův uzel

Všechny druhy prusíkovacích uzlů se používají při šplhání po laně, záchraně po pádu, sestavování kladkostrojů či sebejištění na laně pod slaňovací osmou. První obecně uznávaný uzel pro šplhání po laně vyvinul rakouský horolezec Karl Prusik. Základní podoba jím vytvořeného uzlu má dnes mnoho variant. Většinou se váží lanem asi třetinového průměru než má lano, na které se navazuje, omotávají se okolo silnějšího lana tak, aby vzniklo dostatečné tření. Pokud se omotává silnějším lanem, uzel se špatně zatahuje a na laně dostatečně nedrží, je vhodnější použít asymetrickou variantu.
Funkce Prusíkových uzlů spočívá v tom, že při pohybu podél lana je člověk navázán smyčkou prusíkovým uzlem na lano a smyčku má například karabinou připnutou k bedernímu nebo prsnímu úvazu. Jak postupuje podél lana, uzel je volný a lze jím po laně posouvat. V okamžiku zatížení (pád, ...) se uzel sevře okolo lana a tření mu brání posunu po laně.
Z principu své činnosti všechny prusíkovací uzly po laně po zatížení trochu proklouznou, rovněž při posunu rukou vlastně kloužou po laně. To je třeba si uvědomit, protože třením vzniká teplo a při velkém prokluzu může dojít i k přetavení smyčky.
Jednoduchý Prusíkův uzel je základní zadrhovací uzel. Na laně však nemá dostatečnou pevnost, proto se raději používá jeho dvojitá varianta.

Základem je liščí smyčka. Uvažte ji okolo lana, ale nedotahujte ji. Naopak, ohyb povytáhněte a překlopte jej na druhou stranu lana.
Pokračujte ohybem okolo lana až se dostanete k oběma koncům a tyto konce ohybem prostrčte. Je to tedy taková dvojitá liščí smyčka.
Pečlivě urovnejte závity tak, aby pěkně dosedly na lano. Hotovo.

Při samovyprošťování (je-li toho postižený ovšem schopen :-) se používají 2 smyčky. Jednu smyčku uvážeme Prusíkovým uzlem nad prsním úvazem, prostrčíme ji mezi ním a tělem a stoupneme si do ní. Pokud došlo k pádu do visu, odlehčíme tak prsní úvazek. Uvážeme druhou smyčku stejným způsobem asi 25 cm nad první a do ní dáme druhou nohu. Pak postupně při odlehčení smyčky posuneme správný Prusíkův výš a takto stoupáme. Nic moc pohodlného to není, rychle to taky zrovna nejde, ale lepší než bezmocně čekat na pomoc.

Dvojitý Prusíkův uzel

Toto je bezpečnější varianta jednoduchého Prusíkova uzlu. Po zatížení se povoluje hůř než jeho jednoduchý bratříček. To však nemusí být vždy nevýhoda.

Uvažte jednoduchý Prusíkův uzel, ohyb povytáhněte a překlopte jej na druhou stranu lana.
Pokračujte ohybem okolo lana až se dostanete k oběma koncům a tyto konce ohybem prostrčte.
Pečlivě urovnejte závity tak, aby pěkně dosedly na lano. Hotovo.

Excentrický Prusíkův uzel

Jiná jména: asymetrický Prusíkův uzel, francouzský Prusíkův uzel, Klembheistův uzel
Vznikne obtočením smyčky kolem lana proti směru zatížení. Váže se jak plochými řemeny, tak i šňůrami. Dobře se posunuje v jednom směru, při zatížení opačným směrem spolehlivě drží. Často je využíván při záchranářských akcích, protože se snadno váže a lze jím rukou posunovat pod zátěží.
Pokud jej vážete smyčkou, která má oba konce spojeny uzlem, tento spojovací uzel se nesmí dotýkat lana, jinak bude prusík po laně prokluzovat.
V praxi se často používá s karabinou zasunutou skrz uzel, rovnoběžně s lanem (viz Bachmanův uzel). Uchopení za karabinu značně zjednodušuje posouvání po laně.

Ohyb smyčky ovineme nejméně dvakrát kolem lana směrem po směru pohybu. Pak ohyb překlopíme ke koncům a ty jím prostrčíme.
Ve zobrazeném provedení se uzel snadno posouvá nahoru, dolů drží.

Návod: na ambulanční uzel

13. srpna 2011 v 13:07 | Leníq ♥

Ambulanční spojka

Jiná jména: čtvercový uzel, Herkulův, plochý, rovný, soukenický, zlodějský (má volné konce diagonálně)
Používá se na svazování dvou lan přibližně stejného průměru. Nikdy nemůže být spolehlivý, pokud se konce nezajistí například pojistkou. Na svazování lan pro potřeby horolezectví je nevhodný až nebezpečný. Uzel po laně klouže, zvlášť při uvázání na hladkých syntetických materiálech (rybářské vlasce, ...) nebo při rozdílných průměrech či materiálech obou svazovaných lan.
Tento uzel, použitý na svázání dvou lan, si vyžádal víc lidských životů než tucet libovolných jiných uzlů dohromady. Z bezpečnostního hlediska je vhodný snad jen na balení věcí, balíků a podobně.
Abych byl trochu objektivní, tak výše uvedený odstavec platí pro běžně používané provazy a lana. Abmulanční uzel je totiž poměrně rozumná spojka pro ocelová lana. To je způsobeno tím, že ocelové lano má dost odlišné vlastnosti od běžných lan (třeba jen obtížně rotuje podle podélné osy, je méně ohebné). Pozor, v uzlu může dojít k nevratnému "zlomení" lana.
Uzel je plochý a netlačí, proto se používá také v lékařství (obvazy, šátky). Kromě zdravotnictví jej používá trochu méně než polovina obyvatel civilizovaného světa na zavazování bot (doplněný o oboustranný zámek). Druhá část lidstva používá křížovou spojku s oboustranným zámkem. Uzel je používán pod různými jmény i v rozličných dekorativních technikách, například drhání.
Pokud byl uzel silně zatažen a navíc když silný provaz navlhne, uzel se velmi špatně rozvazuje, v námořnické praxi je do tohoto uzlu vkládána dřevěná vložka nebo klín, po jehož vyjmutí je rozvázání snazší. Rozvázání uzlu uvázaného na suchých lanech ze syntetického materiálu bývá snadné.

Vázání

Na tomto prostém uzlu můžeme demonstrovat, jak i jednoduchý uzel lze uvázat mnoha způsoby.

Vázání z polovičních uzlů

Toto je postup, který zřejmě používá většina lidí. Spočívá v uvázání dvou polovičních uzlů nad sebou. Je jen třeba dbát na to, aby druhý půluzel byl zahájen správným překřížením volných konců.
Uvážeme poloviční uzel.
Volný konec vycházející nad pevným koncem překřížíme přes konec vycházející pod druhým pevným koncem.
Uděláme druhý půluzel a dotáhneme.

Vázání v ohybu

Poněkud méně obvyklý způsob, ale někdy se hodí, například pokud nejsou dostupné oba volné konce nebo při vázání zlodějského uzlu.
Na jednom volném konci (ale třeba i na pevné části lana, nemusí se jednat o konec, k vázání jej není potřeba) vytvoříme ohyb.
Volný konec vsuneme zespodu do ohybu a podsuneme jej pod pevnou částí provazu i pod druhým volným koncem (v tomto pořadí, opačně by vznikl zlodějský uzel).
A vsuneme volný konec zpět do původního ohybu (paralelně s pevnou částí provazu, která náleží k volnému vázacímu konci).
Uzel dotáhneme tahem za všechny 4 konce vycházející z uzlu.

Rozvazování

Ke snadnému rozvázání uzlu vedou dvě cesty. První je účinná při slabším zatažení a spočívá v současném zatlačení všech 4 konců směrem do uzlu. Usnadnit to lze ještě mírným třesením při působení tlaku.
Druhá cesta vede trochu překvapivě přes použití tahu a rázu. Uchopte oba konce vycházející rovnoběžně z jedné strany uzlu (jeden a tentýž provaz) a silou (stejnou, jakou byl uzel zatažen) je roztáhněte od sebe.
Pokud byl uzel opravdu silně zatažen, budete muset konci silně trhnout.
Tím se uzel přesmykne na liščí úvaz, který lze buď snadno rozvázat nebo stáhnout přes volný konec provazu.

Návod: Na lodní uzel

12. srpna 2011 v 13:04 | Leníq ♥

Lodní smyčka

Jiná jména: dědečkovy brýle, italský uzel, Munterův uzel, příčkový uzel
Jedná se o velmi užitečnou smyčku s všestranným použitím. Je základem pro vázání mnoha jiných uzlů (třeba pro turbany). Horolezci ji používají na sebezajištění do karabin, protože se snadno váže, spolehlivě drží i při zatížení jen jednoho konce, po zatažení ji lze snadno rozvázat a lehce zkrátit. Spolehlivě drží lano na válcových předmětech ať mají hladký nebo drsný povrch - hladká ocelová tyč, borová větev s hrubou kůrou, lano... Námořníci ji znají také pod jménem příčkový uzel, protože se odedávna používal k připevňování nasmolených kousků lan jako příček provazového žebříku pro výstup na stěžně. A já ji používám třeba při vázání prádelní šňůry :-), protože se snadno napíná a drží, ať na šňůru pověsím jakékoli množství prádla.
Nehodí se pro vázání na hranaté předměty nebo předměty, k jejichž povrchu nemůže přilnout po celém obvodu - hranoly, bedny, pytle, svazky železa a podobně. Při postranním tahu provazu se valí a točí po předmětu.
Lodní smyčkou prochází lano jen v závitech, nikde se neláme v ostrých záhybech, nezhoršuje se v něm pevnost lana, netrhají se v něm vlákna jako například u dřevařské smyčky.
Při jeho používání je třeba mít na mysli, že je spolehlivý, jen pokud je zatížení trvalé. Jakmile napětí pomine, uzel se povolí.
Uzel se skládá ze dvou stejných závitů nasunutých přes sebe tak, aby část lana mezi závity byla po přesunutí mezi oběma konci. Uzel lze vázat několika způsoby.
Pokud je jeden z konců předmětu, ke kterému má být lano přivázáno, volný, uváže se smyčka mimo předmět a hotová smyčka se na něj pak navlékne.
Jinou možností vytvoření smyčky mimo předmět je před uchopením lana zkřížit ruce (řekněme levou nad pravou) dlaněmi dolů. Pak uchopit oběma rukama lano (konce visí dolů) a aniž byste ruce v zápěstí jakkoli natáčeli, opsat tou horní rukou 3/4 kruh (270 stupňů). Střed otáčení tvoří spodní ruka s lanem. Vzniknou dvě smyčky, které pouze přiložíte k sobě.
Další možností je smyčku nahazovat. To už vyžaduje trochu praxe. Naopak výhodou je, že nemusíte být bezprostředně u předmětu, na který má být lodní smyčka navlečena. Toho se využívá například při nahazování na přístavní pachole. Tento způsob využívají také honáci pokud lasem povalí dobytče a chtějí mu svázat nohy. Aby nebyli pokopání, jednoduše na nohy nahodí lodní smyčku. Při nahazování musíte ruku s dlouhým pevným koncem vést tak, aby vytvořila smyčku, která poběží po laně až na druhý konec, a tam se navlékne na cílový předmět. Stejný postup použijete i pro druhou, případně i další smyčky. Popisuje se to špatně, ani nakreslit to moc neumím. Ale mnozí znají z mládí hru zvanou kanada, kdy každý ze soupeřů drží jeden konec lana a vzájemně proti sobě posílají smyčky tak, aby soupeře udeřily. Tak to je přesně ten pohyb.
Jako perličku ještě přidám popis vázání jednou rukou. Pochopitelně se nehodí pro lana velkých průměrů; řekněme, že je vhodný pro takové průměry a materiály, kdy je lano (v tomto případě spíš šňůra) snadno ohebné. Popis opět vypadá složitě, ale jsou to v podstatě dva plynulé pohyby, které když nacvičíte, jdou snadné.
Podeberte lano ležící na zemi dvěma prsty pravé ruky (můžete i více, ale hůř se pak vytváří první závit).
Ruku vytočte po směru hodinových ručiček prsty nad provazem a zároveň ruku otočte dlaní dolů.
Točte rukou dál po směru hodinových ručiček, přitom oba prsty držte vodorovně, aby z nich závit neskouzl. Pohyb dokončete, až prsty směřují dopředu před Vás.
Palcem podeberte zepředu a zespoda (horní plochou palce, nehtem) část lana, ke které směřují prsty.
Ruku v zápěstí otočte tak, aby palec směřoval nahoru.
Ohněte palec a podél dlaně jej zasuňte do závitu, který je navlečen na dvou prstech.
Vyvlékněte oba prsty ze závitu.
Na palci vám zůstane lodní smyčka.

Pokud není přístup k žádnému konci, například má být lano přivázáno do kruhu, musíme ji ovázat, horolezeckou terminologií - píchat.
Volným koncem ovineme jednou předmět tak, aby na konci překřížil pevný konec.
Pokračujeme v ovíjení ještě jedním ovinem. Pak podstrčíme volný konec podle pevného konce a proti němu pod ohyb.
Jistě jsem nevyčrepal všechny způsoby vázání lodní smyčky. Měly by ale stačit na její uvázání v drtivé většině situací, na které můžete narazit.

Návod:Liščí uzel (smyčka)

10. srpna 2011 v 12:59 | Leníq ♥

Liščí smyčka

Liščí smyčka je hodně známý a hojně používaný uzel. Používá se všude tam, kde je potřeba připevnit lano k nějakému nejlépe válcovému předmětu. Je základem pro prusíkovací uzly. Rovněž je hojně používán v dekoračních vázacích technikách, kde má různá jména. Často jej používají manipulátoři a kouzelníci, lékaři, ... Výčet profesí by byl dlouhý a jistě ne kompletní.
Možností vázání je celá řada, uvedu 2 základní, nejběžnější:
1. Vytvoříme 2 závity, sklopíme je přes sebe a navlékneme na kůl.
2. Okolo předmětu uvážeme závit volným koncem a ohyb okolo konce pevného. Pak uděláme další ovin okolo předmětu a volný konec zasuneme do ohybu podél pevného konce.
 
 

Reklama